Reklama

Autoweb


Syndikovat obsah
Magazín o autech
Aktualizace: 5 min 18 sek zpět

Nová Škoda Kodiaq RS se konečně odhaluje. Má poctivý spalovák o 265 koních

11 hod 34 min zpět

Nová Škoda Kodiaq se oficiálně představila už před více než rokem a už od jejího uvedení se v zákulisí spekulovalo také o populárním sportovním modelu RS. Vrcholná varianta vlajkového SUV od mladoboleslavské Škodovky je konečně tady a stále zakládá na povedeném receptu, který vylepšuje snad ve všech směrech. Sportovní Škoda Kodiaq RS je v dnešní době jedním z mála aut, jež vás neodradí snad ničím.

  • Zdroj: Škoda Auto
Celá galerie 11 Dynamičtější styling

Škoda Kodiaq RS se odhaluje s dynamičtějším stylingem a automobilka uvádí, že se specialisté z továrního oddělení Škoda Design pokusili modelu vtisknout větší špetku sportovnosti. Novinka přijíždí s přepracovaným předním nárazníkem a pro modely RS typickým kontrastem s leskle černými exteriérovými doplňky. Kodiaq RS má osvětlenou tmavou masku chladiče spolu s černými kryty zpětných zrcátek, orámováním oken, D-sloupkem karoserie nebo nápisem Škoda na pátých dveřích.

Automobilka nejsilnější Kodiaq vybavila také exkluzivními 20“ koly v designu Elias s lesklým černým povrchem i červenými brzdovými třmeny a říká, že si jej budete moci objednat v jedné z celkem osmi barev. Interiér se specifickými sportovními sedadly bude k dispozici ve dvou provedeních – RS Suedia v kombinaci perforovaného materiálu Suedia a umělé kůže a RS Suite s perforovanou přírodní kůží.

Škodovka jej zároveň vybavila multifunkčním sportovním tříramenným volantem, ocelovým obložením pedálů nebo černou stropnicí. Standardem architektury kabiny je desetipalcový virtuální kokpit a třináctipalcová dotyková obrazovka nového infotainmentu MIB4. Ani ve sportovním Kodiaqu RS navíc nechybí digitální otočné ovladače Smart Dials s individualizací ovládaných funkcí.

Benzinový čtyřválec o 265 koních

Konečně se dostáváme k tomu největšímu lákadlu modelu. Už v roce 2018 se první Škoda Kodiaq RS představila s vznětovým motorem 2.0 bi-TDI, který při faceliftu nahradil výkonnější benzinový čtyřválec 2.0 TSI z rodiny koncernových motorů EA888. A ten si Škoda Kodiaq RS ponechává i v nové generaci, avšak ještě silnější.

Škoda Kamiq a ScalaZkoušeli jsme omlazené modely Kamiq a Scala od Škodovky. Nejvíce nás překvapil litrový motor

První jízdy v okolí německého Frankfurtu ukázaly, že Škodovka vyladila, co mohla a přinese tak zákazníkům zase o trochu vylepšené modely. Tyto inovace se týkají jak vizuálního designu, tak motorové výkonnosti.

V Mladé Boleslavi jej totiž posílili z původních 245 koní a docela slušných 265 koní a dodávají, že bude k dispozici výhradně se sedmistupňovou dvouspojkovou automatickou převodovkou DSG. Motor navíc disponuje maximálním točivým momentem 400 newtonmetrů, který přenáší na asfalt skrze pohon všech kol.

Škoda udává, že Kodiaq RS akceleruje z 0 na 100 km/h za 6,3 sekundy a vyvine nejvyšší rychlost 231 km/h. Láká i na pokročilejší adaptivní podvozek DCC+ s dvouventilovou technikou tlumičů a progresivní řízení, jež je novinkou aktuální druhé generace. Standardní škálu jízdních módů Eco, Comfort, Normal, Sport, Individual a Snow současně u verze RS rozšiřuje i speciální režim Off-Road. Mladoboleslavská Škodovka však zatím nezveřejnila oficiální ceník, na nějž si ještě budeme muset počkat.

BMW XM Label aneb do Pařížské v bévépéčku

Čt, 21/11/2024 - 08:00

BMW XM vzniklo na oslavu 50. výročí sportovní divize M, jež se zrodila roku 1972. Automobilka do nového modelu vetkla všechno, co její zákazníci aktuálně požadují.

A to už dávno nejsou odlehčená sportovní kupátka pro radovánky na závodním okruhu, ale gigantičtí mastodonti s brutálním výkonem a puncem exkluzivity na flexení městskými bulváry. To nové XM rozhodně splňuje.

Abyste pochopili, kam v portfoliu mnichovských SUV nejnovější model zařadit, pak někam vedle BMX X5 M, s nímž se vzájemně doplňují.

  • Zdroj: Hugo Kottás
Celá galerie 28

Zatímco X5 je tradiční muscle-SUV a řekněme to nejschopnější, co divize M v tomto balení nabízí, XM hraje víc na moderní ekologickou notu a zároveň víc šokuje svým vzezřením.

Jednak je to plug-in hybrid a naprostou ironií je, že se svými 748 koňmi a 1 000 Nm dosáhne na registrační značky EL. To je takový hezký zdvižený prostředníček všem byrokratům.

Zadruhé vedle relativně konzervativního a sportovně pojatého X5 M přináší ještě více exkluzivity, přepychu a netradičního designu s provokativními detaily. Dvojité světlomety, osvětlené ledvinky nebo vertikální koncovky výfuků à la Lexus? Nic z toho nechybí.

Zdroj: Hugo Kottás

Design je ovšem vskutku neokoukaný. Osobně mi připomíná něco jako obrněný transportér, který by náramně slušel Dwaynu Johnsonovi v příštím Rychle a zběsile. Tedy pokud by se usmířil s Vinem Dieselem. Ale to je zase jiný příběh.

Vedle nového BMW XM se i Mercedes-AMG G63 může krčit leda tak někde v koutě. Retro design původního vojenského Geländewagenu opravdu miluju, ale tohle je fakt o level jinde co se týče krutopřísnosti.

Abyste mě správně chápali, tím design BMW XM rozhodně neblahořečím. Musím uvést na pravou míru, že se mi opravu nelíbí. Ale snažím se mu přijít na chuť alespoň po jízdní stránce. A to se mu celkem daří.

Podívejte se na videotest BMX X2 M35i xDrive

BMW XM existuje ve třech variantách. Základní XM 50e nabízí šestiválec s 476 koňmi. XM (bez dalšího označení) osmiválec o výkonu 648 koní, s nímž se původně představilo světu. A nakonec vrcholné XM Label s brutálními 748 koňmi a 1 000 Nm. Tisíc newtonmetrů!

Zároveň existuje i exkluzivní limitovaná edice Label Red v pouhých 500 kusech pro celý svět. Jak název napovídá, hlavním rozpoznávacím znakem je motiv červené barvy kolem ledvinek, orámování oken a čalounění uvnitř.

Tahle konkrétní specifikace právě Label Red zdařile napodobuje, ale ve skutečnosti jím není, i když české zastoupení jeden opravdový Label Red mělo v testovací flotile.

Zdroj: Hugo Kottás

No, je to jedině dobře, protože aspoň nehrozí, že plácnu o strom něčím fakt vzácným. A jakože při každém letmém dotyku plynu to zavání hodně velkým průšvihem…

Upaluje to fááákt neskutečně! Osmistupňový hydroměnič navíc řadí bleskurychle a umí napodobovat cukání dvouspojky, když si to budete přát. Čtyřkolka pak zajišťuje masivní trakci a dodává autu schopnost vystřelit, že se vám zamotá hlava.

Stačí ale vypnout stabilizaci, nastavit čtyřkolku do sportovního režimu (ačkoliv sdílí techniku s BMW M5, čistou zadokolku v XM nenavolíte), mít trochu nasmrkáno a tenhle obrněný transportér s lehkostí pošlete kontrolovaným smykem.

Zdroj: Hugo Kottás

Ve vší své perverznosti je to tááák zábavné! Tedy pokud máte k dispozici alespoň pojížděcí dráhy letiště. Protože na výjezdu z Pařížské na Staromák bych to rozhodně nezkoušel!

Z tohohle auta musíte mít přirozený respekt. Přece jenom váží 2,7 tuny, a přestože působí mnohem lehčím dojmem, zejména díky skvělým brzdám a zatáčení zadní nápravy, fyziku prostě neokecáte, když půjde do tuhého.

Navíc rozbitá, co rozbitá, malinko zaplátovaná okreska se mu vůbec nelíbí. Odpružení s gigantickými koly obutými do slupek od brambor nerovnosti moc nezvládá, nepříjemně vibruje a dává najevo, že si máte hrát spíš někde na německé dálnici.

Zdroj: Hugo Kottás

Na zrcadlově hladkém a suchém asfaltu funguje fenomenálně. Je pekelně rychlé, efektivní a hlučné. Ačkoliv foukaný osmiválec z výfuku nezní kdovíjak melodicky a umělý zvuk repráků uvnitř je opravdu naprosto otřesný. Proč to nejde aspoň vypnout?

Ani typicky emkově tlustý volant mi nepadne do ruky, zato „ušaté“ sedačky jsou fajn, dobře drží, zároveň jsou komfortní a mají taky masáž. Interiér BMX XM hraje především na luxusní notu. Tohle auto vás bude neustále rozmazlovat.

Ačkoliv je BMW XM Label podle všech mých přísných osobních měřítek pro sportovní auta naprostý antisporťák, baví mě, jaká je to hovadina. To je ono. Tohle je zkrátka naprosto šílená ultra hovadina!

I když je vulgární, arogantní, ošklivé a vynucuje si respekt svou vizáží, protože charizmatu pobralo asi tak jako vyhazovač u diskotéky, beru ho na milost. Už jen kvůli tomu, že na tomhle světě pořád ještě může něco tak šíleného existovat. A mít to elektrické značky.

Další testy SUVTest Ford Explorer 3.0 EcoBoost Hybrid: Tohle americké SUV si zamilujete!

Obří americké SUV vychází lacino na to, kolik nabízí výhod.

Test Cupra Formentor VZ5 2.5 TFSI: Jako z divokých vajec

Tohle je jedno z nejdivočejších SUV, která dnes existují.

Toyota GR86 dostala tříválec i čtyřkolku. Tohle kupé se inspiruje ikonou rallye

St, 20/11/2024 - 08:19

Japonská Toyota je asi poslední globální masovou značkou, která se stále naplno věnuje vývoji řidičských sportovních aut. V Česku oficiálně prodává dvojici kupé GR86 a GR Supra, které doplňuje populární malou čtyřkolkou GR Yaris. Ve Spojených státech amerických však roli sportovního hatchbacku s pohonem všech kol zastává větší GR Corolla, která právě posloužila jako základ pro nejnovější unikátní koncept.

  • Zdroj: Toyota USA
Celá galerie 17 Inspirace Celicou GR-Four

Americké zastoupení Toyoty na nedávné prestižní automobilové výstavě SEMA v Las Vegas odhalila opravdovou specialitu. Inspirovala se legendární Toyotou Celica GT-Four ve slavných závodních barvách společnosti Castrol a na základech sportovního kupé GR86 vyvinula jeho novodobého nástupce. A tenhle projekt je výrazně rozsáhlejší, než jak to na první pohled vypadá.

Jmenuje se Toyota GR86 Rally Legacy Concept a už při prvním virtuálním setkáním zaujme stylingem ryze závodního vozu. Ať to jsou přídavná dálková světla na předním nárazníku, bílá závodní kola Speedline v pneumatikách Michelin nebo velké křídlo na zádi, tohle auto nese všechny rysy skutečných soutěžáků. V bílo-červeno-zelených barvách Castrolu je navíc zatraceně sexy a tím to celé teprve začíná.

Novinka má puristický interiér s bezpečnostním rámem a kompletní soutěžní výbavou, jako jsou skořepinová sedadla Sparco Circuit s nepřehlédnutelnými červenými bezpečnostními pásy nebo jednoduchý volant Sparco se semišovým věncem a středícím žlutým proužkem na dvanácté hodině. Tohle auto není je výstavní socha, protože jak můžeme vidět na oficiálních fotografiích, testovací jezdci se nebáli jet naplno.

Má silný tříválec z GR Corolly

To nejlepší na tomhle projektu však odhalí až pohled pod kapotu. Americká Toyota totiž kupé GR86 vybavila celým pohonem z GR Corolly. Atmosférický čtyřválcový boxer je minulostí, protože jej nahradili turbodmychadlem přeplňovanou zážehovou tříválcovou šestnáctistovkou se standardním výkonem 304 koní a točivým momentem až 370 newtonmetrů.

Testy sportovních vozůBMW Z4 sDrive20i jsme vyzkoušeli s manuálem. Dostojí slibům o řidičské nirváně?

Mnichovský roadster se základním čtyřválcem a manuální převodovkou slibuje řidičskou nirvánu. Dostojí svým slibům?

Jaguaru F-Type P450, elegán s duší raubíře

Jaguar F-Type ze středu nabídky prošel během faceliftu mírnou změnou osobnosti. Je to stále to úžasně charakterní auto, které prostě nemůžete nemilovat?

Americká divize značky sice říká, že nijak nezasahovala do úprav síly motoru, ale dodává, že jej vybavila pokročilejším mezichladičem, chladičem motorového oleje a závodní řídící jednotkou pro přesnější řízení jiskry zážehu, dávkování paliva i nastavení plnícího tlaku turbodmychadla. To vše se přece jen může příznivě podepsat na výsledném vyšším výkonu.

Pro Toyotu GR86 netradiční motor pod kapotou navíc prozrazuje i centrální dvojitá výfuková koncovka trčící ze zadního nárazníku. A při pohledu zezadu vyniknou i červené zástěrky chránící vůz i nejbližší okolí od odlétávajícího kamení a štěrku od kol.

Bohužel však tenhle soutěžák vznikne v jediném exempláři, na který se právě teď koukáte. S velkou popularitou závodů rallye po celém světě by ale nepochybně svou klientelu našel nejen v řadách amatérských a profesionálních nadšenců, ale také mezi bohatými obdivovateli ryzích sportovních aut.

Nejvyšší čas přezout pneumatiky: Exkluzivní novinka zajistí kvalitu formulí i v zimě

Út, 19/11/2024 - 13:32

Mezi nejzajímavější značky pneumatik pro řidiče se závodním duchem patří v současnosti výrobce Hankook. Ten nabízí široké portfolio pneumatik prakticky pro každé myslitelné vozidlo. V jeho nabídce najdeme „gumy“ pro benzinové osobní automobily, ale také speciálky pro náročný zimní terén, SUV, užitkové vozy, náklaďáky či autobusy a dokonce i pro regulérní závoďáky. Ještě aby ne, když je Hankook oficiálním partnerem pro závody Formule E.

Exkluzivně pro elektromobily

Velkou novinkou jsou pneumatiky iON exkluzivně vyvinuté pro elektromobily. Ať už jde o bateriové elektrické modely, případně plug-in hybridy. Na rozdíl od vozidel se spalovacími motory totiž elektromobily vyžadují nižší hlučnost, vyšší nosnost, odezvu na vyšší točivý moment a nižší valivý odpor. Pneumatiky iON na tyto požadavky dokonale reagují a skrze svou inovativní technologii nabízí optimální jízdní výkon. Ať už v případě letních, zimních nebo celoročních pneumatik.

Zdroj: Hankook

V případě aktuálně nejžádanějších zimních pneumatik nabízí iON dva modely. Model i*cept je vhodný pro standardní elektrická vozidla, i*cept SUV je pak vhodný – jak už název napovídá – pro modely SUV. V obou případech každopádně platí již zmíněné vlastnosti. Pneumatiky nabízí nižší valivý odpor (tím navyšují potenciální dojezd vozu), jsou vhodné pro veškeré typy elektrických vozidel a v případě zimních pneumatik jsou – logicky – upravené tak, aby ještě lépe přilnuly a reagovaly na mokrou, zasněženou či namrzlou vozovku. Nadměrný hluk iOn eliminují exkluzivně pomocí technologie Total Low-Noise Technology. Ta rozptyluje hluk z povrchu vozovky a snižuje vnitřní hlučnost pneumatiky.

Kvalitu prokázaly testy

Kvalitu zimních pneumatik Hankook iON potvrzují i testy TÜV SÜD na sněhu. V tom se modely Hankook postavily konkurenci od Goodyear, Michelinu, Pirelli či Bridgestone a na zasněžené vozovce vykázaly skvělé výsledky. Pneumatiky iON i*cept si při brzdění na sněhu s ABS ze 40 na 5 km/h vedly o 6,1 procenta lépe než konkurence. Při zrychlení na sněhu z 10 na 40 km/h si vedly o 5,5 % lépe. A vyšší hodnocení si odnesly i při brzdění na mokré vozovce s ABS z 80 na 20km/h. Subjektivně pak jezdci hodnotili o 5,3 % lépe i ovladatelnost na sněhu. Té obecně napomáhá technologie Grip Boost, která zvyšuje tuhost při zatáčení o 7 procent.

Zdroj: Hankook

Společnost Hankook v sobě samozřejmě nezapře sportovního ducha. Ačkoliv jsou její pneumatiky obecně vhodné pro každého, očekává se, že zvýšený zájem projeví především řidiči s adrenalinem v krvi. A rovněž ti, kteří od svých vozů vyžadují maximum. Není divu, že je Hankook partnersky spojen s modelem Hyundai IONIQ5. Vždyť IONIQ 5 N je prvním plně elektrickým modelem N od Hyundai, který byl zvolen „Autem roku 2023“ serverem TopGear.com a který představuje nový segment vysoce výkonných elektromobilů zaměřených na schopnosti na závodní dráze.

Letní i celoroční

Pokud se pohybujete v podmínkách, kde zimní měsíce nejsou tak tuhé a sněživé jako v Česku, samozřejmě můžete sáhnout i po celoročních pneumatikách. A kdo patří mezi chronické plánovače a již nyní ví, že by si jeho letní pneumatiky zasloužily důchod, může se v případě elektromobilů poohlédnout po modelech jako iON GT či iON EVO. I zde samozřejmě platí, že kvalitní pneumatiky najdou u Hankooku i milovníci benzinových vozidel.

Dacia Duster v extrémním testu na 2000 km: bolí mě zadek a lokty, ale je to fajn kára

Út, 19/11/2024 - 08:05

Dacia Duster už dávno není tím levným crossoverem, otloukánkem, kterého vezmete do lesa a budete se k němu chovat jako k autu z půjčovny. Jednak Duster poslední dobou dost podražil. A hlavně se z něj stala víc našňořená stylovka.

Terminátor na kolech

Nejnovější třetí generace vypadá opravdu k světu. Působí zase o něco dráž a robustněji. Masivní blatníky, velké balonové pneumatiky, výrazné oplastování, na němž nechybí vyražený symbol, že pochází z recyklovaného plastu. Z Dusteru čiší sebevědomí.

Nový Duster zkrátka vypadá hodně nabušeně. Dojem v mých očích trošku kazí pohled zezadu, kdy malá zadní světla nepůsobí patřičně agresivně, ale jinak je tohle fakt moc pěkná kára.

  • Zdroj: Hugo Kottás
Celá galerie 26

Zpoza volantu mě zase baví pohled přes macatou a hodně naohýbanou kapotu, jako by se pod ní ukrýval minimálně osmiválec s kompresorem.

Já jsem ovšem nafasoval verzi s mild-hybridní jedna-dvojkou o výkonu 130 koní a točivém momentu 230 Nm. Líbí se mi, že si motor nechá líbit i hodně nízké otáčky, prakticky mu vůbec nevadí pohybovat se kolem 1 500 ot./min.

Hezky se sbírá odspodu a celkově je práce s motorem příjemná, protože po vás nevyžaduje žádné velké přemýšlení.

Zdroj: Hugo Kottás

Malinko otravnější je velmi silná rekuperace mild-hybridního ústrojí, kterou nelze nijak redukovat. Prostě auto pořád hodně brzdí, což je zejména při snaze o plachtění dost omezující, a tak musíte často vyhazovat do neutrálu.

Motor se ovšem umí odměnit skvělou spotřebou. Při vyložené eco-rallye po táhlých okreskách s pár vesnicemi jsem dosáhl spotřeby 4,5 l/100 km a normální jízda znamená spotřebu kolem pěti litrů.

Celkový průměr za 2 000 km vč. města a dálnice lehce nad povoleným limitem činil 6,5 litru. Na jednu bandasku to v pohodě vystačilo na nějakých 700 km.

Podívejte se na videotest Dacie Duster

Hezký interiér…

Stejně jako zvenku nový Duster hodně prokouknul i uvnitř. Po designové stránce je kabina opravdu hezká s několika zajímavými detaily, jako např. výdechy klimatizace.

Displej přístrojů má jednoduchou a přehlednou grafiku, stejně jako hlavní infotainment. Pořád tu je plejáda fyzických tlačítek na to nejdůležitější, a tedy i klimatizace se ovládá, jak se patří.

Tenký volant hezky padne do ruky a vůbec nevadí, že je trochu šišatý – je to spíš takový zaoblený čtverec než čistý kruh. Ovládání tempomatu je jasné, stejně jako dálkové ovládání audiosystému na typické krabičce pod volantem.

Zdroj: Hugo Kottás

Šaltpáka taky hezky padne do ruky a potěší i celkem přesná kulisa řazení. Jenom její pozice je poněkud pozoruhodná – je dál od řidiče a blíž spolujezdci. Trhy s pravostranným řízením na tom budou zřejmě lépe.

Co lze interiéru nového Dusteru objektivně vytknout? Po stránce kvality to pořád není žádná hitparáda, ale tomuhle autu prostě odpustíte, že to není žádná prémiovka.

…s ostrými hranami

Ale přece jen mě po dvou tisícovkách kilometrů dost štval levný a tvrdý plast ve dveřích, stejně jako centrální loketní opěrka, kterou nelze polohovat a jejíž potah se sice tváří, že je měkčený, ve skutečnosti je to ale spíš taková milimetrová vrstvička něčeho jako neoprénu na tvrdém podkladu.

Zdroj: Hugo Kottás

Zkrátka oba lokty mám pěkně otlačené, stejně jako moje šunky nejsou zrovna spokojené s dosti měkkým polstrováním sedaček.

Po stránce praktické je ale vše OK. Vpředu dost místa pro dva čahouny, vzadu je to na kompaktní crossovery taky v pohodě a kufr je překvapivě velký a hluboký. Vejde se sem klidně i kempinková vestavba, takže s Dusterem můžete směle vyrazit někam do divočiny.

Lehký offroad v podobě prašné cesty zvládne levou zadní i bez čtyřkolky a díky robustnímu podvozku se nemusíte strachovat, že sem tam vymetete nějakou tu díru.

Další testy kompaktních SUVFord Kuga 2.5 Duratec Hybrid umí šetřit peníze a krájet zatáčky

Full-hybridní Kuga potěší nejen v zatáčkách, ale i při návštěvě čerpací stanice.

Volkswagen Tiguan 2.0 TSI 4MOTION je SUV s chutí do života

Volkswagen Tiguan v aktuální generaci pomalu finišuje. Vyzkoušeli jsme parádní benzinovou variantu.

Totéž platí o nepříliš kvalitních silnicích východního Slovenska. Na balonových pneumatikách je navíc opravdu komfortní a hezky se pohupuje, aniž byste měli pocit nejistoty.

S tímhle autem se jezdí po rozbitých okreskách jedna báseň. Můžete si to metelit celkem svižně, aniž byste měli pocit, že někde necháte podvozek, a udržovat svižné tempo je vlastně celkem zábava.

Nová Dacia Duster je pořád ta sympatická kára do nepohody, která si – přestože teď vypadá ještě víc našňořeně – v jádru na nic moc nehraje a dělá přesně to, co od ní očekáváte.

Přestupky na STK a emisích nekončí. Čtvrtina kontrol je vadná, dvě stanice uzavřeny

Po, 18/11/2024 - 08:14

Úředníci z Ministerstva dopravy pokračují ve spojení s policií a nově také kraji a obcemi s rozšířenou působností ve snaze ukončit dlouholeté podvody na stanicích technické kontroly (STK) a měření emisí (SME). Důkazem jsou nové statistiky, které odhalují čerstvé výsledky mimořádných kontrol, jež mají pomoci napravit chyby na jednotlivých stanicích, případně vést k jejich uzavření. To se samozřejmě týká jen hrubých přečinů a podvodů.

198 provedených kontrol

Celkem došlo k provedení 198 kontrol, z nichž většinu provedly obce s rozšířenou působností (179). Z těch vyplynulo přijatelných osm nedostatků v případě stanic technické kontroly. Výrazně více zarážející je však 50 případů chyb na SME. Pakliže se na data podíváme detailněji, zjistíme, že u STK došlo třikrát o potíže s administrativou, v případě zbývajících pěti nedostatků došlo k posunutí do řízení o přestupku.

Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR

U stanic měření emisí se objevilo hned 47 kontrol s administrativními chybami, závažné nedostatky kontroloři našli u zbývajících tří kontrol, jež se týkaly stanic v Ústí nad Labem, Šumperku a Olomouci.

Chyby i podvody

„Mimořádné kontroly stanic technické kontroly a měření emisí zaměřujeme na chybující nebo dokonce podvádějící stanice, rozhodně ne na běžné řidiče. Jde o to, aby se na SME/STK, tak jako jinde v Evropě, měřilo poctivě. Aby všichni ti, kdo chtějí nebo potřebují jezdit, platí za adekvátní péči o svůj vůz a nenechávají si sem tam nějakou důležitou součástku vymontovat, nebyli znevýhodněni oproti těm, kdo na péči o vozidlo zanedbávají a spoléhají na to, že při pravidelné kontrole se to ‚nějak‘ zařídí,“ říká ke kontrolám ministr dopravy Martin Kupka.

Ministerstvo již dříve uzavřelo dvě provozovny v Lipníku nad Bečvou a právě Olomouci. Ve stanici v Lipníku nad Bečvou byla objevena neschválená zařízení se záměrem ovlivnění výsledku měření. V olomoucké stanici se technici přiznali k použití neschváleného opacimetru, který má na starost měření kouřivosti výfukových zplodin. Stanice přitom měla i funkční opacimetr s neporušenými plombami a technici během kontroly prokázali, že postup umí dodržet. Nicméně používají zmanipulované přístroje.

Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR Dlouhodobý problém

Podle mluvčího ministerstva dopravy bylo před uzavřením prvních stanic v Česku aktivních 393 veřejných a 11 neveřejných STK a 1034 stanic měření emisí. Právě SME jsou velkým kamenem úrazu. Loni došlo ke kontrole pěti SME a deseti STK a výsledkem byla zastavená činnost dvou SME. Letos došlo před výše uvedenými akcemi rovněž k zastavení činnosti dvou SME po kontrole tří těchto stanic a čtyřech STK.

Dosavadní zkušenost policistů s kontrolami vozidel je děsivá. Do konce července došlo ke kontrole 363 vozidel a 77 procent z nich bylo v nevyhovujícím stavu. Většinou jde o dodávky. Mezi květnem a říjnem letošního roku dojde ke 42 akcím, jež se zaměří právě na kontrolu emisí. Každý měsíc se provádí okolo sedmi akcí, v nichž se vytipují vozidla s potenciální závadou. Obvykle jde o výfukový systém.

Vrak Mercedesu 300 SL Gullwing se prodal za neuvěřitelných 218 milionů korun. Má to pádný důvod

Ne, 17/11/2024 - 08:46

Je to jeden z nejvíce fascinujících příběhů ze světa klasických aut posledních let. Americký imigrant Rudi Klein se přistěhoval do Spojených států amerických v pozdních padesátých letech a během prvního desetiletí se ve „státech“ živil jako řezník. Až v šedesátých letech se rozhodl přejít na volnou nohu a na okraji Los Angeles si založil nové vrakoviště, s nímž se specializoval výhradně na evropské vozy.

  • Zdroj: RM Sotheby's
Celá galerie 10 Byl schován před zraky veřejnosti

Rudi Klein bohužel zemřel už v roce 2001, ale přes dvě další desetiletí nemohla veřejnost vidět vše, co za plotem svého vrakoviště nashromáždil. Až letos se jeho synové rozhodli dát všechno do dražby a aukční dům RM Sotheby’s začal odhalovat světu, co tam během dlouhých dekád nasbíral. Spolu s vraky na vyhození tam měl i relativně zachovalé opravdu vzácné veterány. To vše bylo v halách za ostnatým drátem.

Jedním z nejvýraznějších aut nedávné aukce byl i legendární Mercedes-Benz 300 SL „Gullwing“, který byl ve své době překvapivě rozšířeným autem. Stuttgartská automobilka v letech 1954 až 1957 vyrobila celkem 3258 kusů. Konkurenční Ferrari 250 GT přitom ve stejných letech vzniklo ve výrazně menším počtu, nepřesahujícím 400 kusů.

„Gullwing“ Rudiho Kleina však není obyčejným exemplářem se standardní ocelovou karoserií, nýbrž opravdu ceněný kousek. Je jedním z pouhých 29 aut vyrobených s mnohem dražší karoserií  „Leichtmetallausführung“ z hliníkových slitin , díky níž jsou o 80 kilogramů lehčí. Kleinův kousek je údajně v pořadí 26. vyrobeným a podle dochovaných záznamů byl jediným takovým autem vyrobeným s černým lakem a červeným čalouněním.

Sloužil jako zdroj náhradních dílů

Rudi Klein si jej údajně koupil v roce 1976 od amerického prodejce luxusních aut Luigiho Chinettiho, krátce s ním jezdil a následně jej zaparkoval v jedné ze svých hal. Od té doby tenhle Mercedes z roku 1956 s překvapivě vysokým nájezdem 77 387 kilometrů nikdy neopustil areál vrakoviště. A Rudi Klein jej použil jako zdroj náhradních dílů, protože z něj prodal třeba přední nárazník nebo hlavici řadící páky.

Více o značce Mercedes-BenzPrvní vůz značky AMG byla závodní limuzína. Mercedes s přezdívkou „Rudá svině“ na trati trápil kompaktní sporťáky

Luxusní limuzína měřila přes pět metrů, přesto na okruhu své konkurenty ničila. Tajemství prvního Mercedesu-AMG se ukrývalo pod kapotou.

Mercedes-Benz GLC kupé dokazuje, že nafta s elektřinou si mohou rozumět

Módní SUV coupé netradičně kombinuje naftový motor s plug-in hybridní technikou. A vážně to skvěle funguje.

O tom, že se s ním příliš nemazlil, svědčí i poškození ze začátku osmdesátých let, kdy do ním při neopatrném manévrování najel s vysokozdvižným vozíkem, ač nechtěně. To vše ale tomuhle hliníkovému Mercedesu-Benz 300 SL „Gullwing“ dává ještě silnější příběh, díky čemuž se o něj zájemci v aukci doslova poprali.

Aukční dům RM Sotheby’s očekával, že jej prodá za přibližně 100 milionů korun, ale výsledná prodejní částka je výrazně větší. Předrenovační „Gullwing“ našel nový domov za závratných 218 milionů korun! Běžná cena standardních ocelových kusů v zachovalém stavu přitom začíná od přibližně 30 milionů korun. Ten rozdíl je až dechberoucí.

Nové subkompaktní SUV Škoda Kylaq se odhaluje. Základní cena přesahuje 200 tisíc korun jen lehce

So, 16/11/2024 - 08:27

Nová malá škodovka se základní cenou jen lehce přesahující 200 tisíc korun přijíždí, ale na našem trhu se bohužel neobjeví. Mladoboleslavská automobilka pokračuje v modelové ofenzívě na vzkvétajícím indickém trhu a představuje už třetí speciální model pro tamní zákazníky. Ten navazuje na již existující kompaktní SUV Kushaq a sedan Slavia a stojí na stejném technickém základu.

  • Zdroj: Škoda Auto
Celá galerie 8

Novinka se jmenuje Škoda Kylaq a zakládá na koncernové modulární platformě MQB-A0-IN, která vychází z evropské architektury MQB-A0 a je speciálně přizpůsobena indickým požadavkům. Automobilka novou specialitu pro Indii uvádí spolu se zajímavostmi, že během jejího testování s prototypy ujela více než 800 tisíc kilometrů v indickém prostředí. To je vzdálenost odpovídající více než dvaceti cestám kolem obvodu Země nebo vzdálenosti na Měsíc a zpět.

Je necelé čtyři metry dlouhá

Nová Škoda Kylaq je zároveň prvním subkompaktním SUV od Škodovky s celkovou délkou pod čtyři metry. Oficiální tisková zpráva uvádí, že je 3 995 milimetrů dlouhá, 1 783 milimetrů široká, 1 619 milimetrů vysoká a má rozvor náprav 2 566 milimetrů. I s takto malou velikostí má nabídnout bohatý vnitřní prostor s kufrem se základním objemem 446 litrů.

A hlavně má rozsáhlou výbavu, jež v jejím segmentu rozhodně není zvykem. Škoda uvádí, že Kylaq je standardně vybaven více než 25 prvky aktivní a pasivní bezpečnosti. V základní výbavě má 8“ virtuální kokpit, 10,1“ centrální dotykovou obrazovku infotainmentu a nechybí ani bezdrátové připojení populárních služeb Apple CarPlay a Android Auto nebo bezdrátová nabíječka mobilních telefonů.

Kvůli speciálním nárokům indických zákazníků má automatickou klimatizaci ve spojení s elektricky nastavitelnými předními sedadly s aktivní ventilací. U místních řidičů se zároveň těší velké oblibě střešní okna, jež nechybí ani novému Kylaqu. Nová Škoda Kylaq je současně prvním indickým modelem s nejnovějším designovým jazykem Modern Solid a přináší do vzorníku škodovky novou zlatou barvu Olive.

Škoda Kamiq a ScalaZkoušeli jsme omlazené modely Kamiq a Scala od Škodovky. Nejvíce nás překvapil litrový motor

První jízdy v okolí německého Frankfurtu ukázaly, že Škodovka vyladila, co mohla a přinese tak zákazníkům zase o trochu vylepšené modely. Tyto inovace se týkají jak vizuálního designu, tak motorové výkonnosti.

Má výhradně tříválec

Škoda Kylaq se prodává s jedinou motorizací – turbodmychadlem přeplňovaným litrovým tříválcem 1.0 TSI s maximálním výkonem 85 kW a točivým momentem 178 newtonmetrů. Má výhradní pohon předních kol a zákazníci si mohou vybrat mezi šestistupňovou manuální, nebo šestistupňovou automatickou převodovkou. S manuálem dosahuje maximální rychlosti 188 km/h a akceleruje z 0 na 100 km/h za 10,5 sekundy.

Novinka se však bude prodávat pouze na indickém trhu a u nás se oficiální cestou nikdy neobjeví. V Indii se začíná prodávat se základní cenou od 789 tisíc indických rupií, tedy přibližně 220 tisíc korun.

Citroën C2 VTS: Jak funguje kapesní raketa za jednu výplatu na Masarykově okruhu?

Pá, 15/11/2024 - 08:00

Auta jsou rozhodně nejdražší koníček na světě. A pokud s nimi máte navíc ambici jezdit po závodním okruhu, natož třeba závodit, potom si musíte připravit hodně velkou kasičku.

Ne každý měl to štěstí se dobře narodit nebo má dobré podnikatelské vlohy, takže zůstat věrný tomu nejkrásnějšímu koníčku pod sluncem a přitom se finančně nezruinovat není vůbec snadné.

Existují ale cesty, jak si užít hromadu automobilové zábavy a udržet přitom finanční stránku věci na rozumné úrovni. Právě to jsem se vydal zkoumat na podzimní Tuning Show 2024, která se tradičně koná na Automotodromu Brno, troufám si tvrdit, že na nejkrásnějším (nejen) českém závodním okruhu.

Uprostřed festivalu tuningu, který byl zahalen oblakem kouře z pneumatik driftovacích speciálů, se vedle tradičních závodů do vrchu a sprintů na čtvrt míle po cílové rovince konaly i jízdy veřejnosti, neboli klasické trackdays.

Zdroj: Hugo Kottás

U té příležitosti jsem vyrazil na Masarykův okruh vyzkoušet, co zvládne téměř dvacet let starý, téměř sériový Citroën C2 VTS, který v současnosti pořídíte klidně za jednu průměrnou výplatu.

Jemný déšť, který padal celý den, natož mlha, která přes den zahalila značnou část okruhu, nebyl pro okruhové dny ideálním společníkem, na druhou stranu vytvořil zajímavé podmínky, které prověřily vlastnosti auta.

Trať byla hodně kluzká, což znamenalo především vyšší nároky na schopnost udržet trakci a přilnavost. Navzdory tomu jsem byl hodně zvědavý, jak se Citroën C2 VTS se svými standardními komponenty popere se závodním okruhem.

Naštvaná sekačka

Pod kapotou zůstal zcela sériový motor, tedy hezky nabroušená atmosférická jedna-šestka o výkonu 122 koní schopná točit krásných 7 250 otáček. Což je vtipné vzhledem ke skutečnosti, že otáčkoměr je cejchovaný pouze do sedmi tisíc, takže ho můžete přetáhnout!

Zdroj: Hugo Kottás

Stejně tak podvozek, brzdový systém i pneumatiky zůstaly v naprosto produkčním stavu. Žádné úpravy, žádná vylepšení, prostě tak, jak auto před téměř dvaceti lety sjelo z výrobní linky.

V interiéru nakonec pár úprav pro můj (dis)komfort proběhlo. Nainstaloval jsem závodní skořepinovou sedačku s FIA homologací, čtyřbodové bezpečnostní pásy a závodní volant. To všechno pro nižší pozici za volantem a lepší úchop volantu.

Tyhle úpravy také pochopitelně umožňují nejen celkově lepší řidičskou pozici, ale především tolik potřebnou oporu těla v zatáčkách. Sériové sedačky jsou na poměry malých hot-hatchů celkem nízko položené (v takové konkurenční Fiestě ST150 se sedí opravdu špatně), ale tohle je nebe a dudy.

Také jsem v boxech vyhodil zadní sedačky, které lze velmi snadno demontovat a odnést jako kufřík, podobně jako např. ve Volkswagenu Multivan. Jedna sedačka váží 15,6 kg, spolujezdcova je potom ještě těžší. Zatím jsem ji nevážil, ale vzhledem k tomu, že je její demontáž pomocí čtyř šroubů naprosto primitivní, šla také ven.

Podívejte se na videotest moderní kapesní rakety Hyundai i20 N

Pneumatiky zůstaly na sériových 16“ kolech obyčejné silniční Bridgestone Turanza T005, které sice nejsou na okruh za ideálních suchých podmínek zrovna dvakrát vhodné, ale na mokru fungují velice dobře.

Na semi-slickách by to tady dnes bylo zoufalství, ale kvalitní silniční pneumatiky se blýskly dostatkem přilnavosti a jistotou ovládání v těchto náročných podmínkách. Když byly k autu a mají jenom dva roky, tak jsou ideálními kandidáty na „zhulení“ na okruhu, než obuju něco lepivějšího.

Citroën C2 VTS má ale jako správný hot-hatch z přelomu milénia pěkně kousavé jízdní vlastnosti, které se na zmáčeném asfaltu Masarykova okruhu ještě více projevily.

Přední náprava s rychlým a přesným řízením a vrozenou mechanickou přilnavostí bojovala s kluzkým povrchem statečně, zato zadní kola putovala smykem okamžitě při drobném ubrání plynu v oblouku, ne-li ťuknutí do brzdového pedálu.

Zdroj: Hugo Kottás

Extrémně přetáčivý charakter zadní nápravy je fajn. Na suchu pomáhá autu se přirozeně stáčet, na mokru si zase užijete kopec srandy. Zajíždět ale stabilní čistá kola je nelehký úkol a s autem v těchto podmínkách dost zápasíte a musíte ho vést pevnou, rozhodnou rukou.

Stabilizaci je možné jednoduše vypnout jedním stiskem tlačítka (žádné držení tlačítka několik sekund ani zdlouhavé vyhledávání v nabídce infotainmentu), takže se můžete okamžitě pustit do driftování, pokud si na to troufne.

Chvilku jsem zkoušel jezdit se zapnutou stabilizací a v tomhle počasí prostě nestíhala. Než se probrala k nějaké akci, letěl jsem už dávno bokem, takže v dešti opravdu pozor. Nelze se na ni spolehnout. Na druhou stranu zabírá jemně a nenásilně, takže tolik nekazí zábavu.

Podvozek C2 VTS je tuhý akorát na závodní okruh a přitom komfortní na běžných silnicích. Tohle je primárně okreskové auto, ale s velkým závodním okruhem si také poradí s naprostým přehledem.

Zdroj: Hugo Kottás

V zatáčkách se příliš nenaklání, ačkoliv tužší stabilizátor by určitě přišel vhod. Odpružení je skvělé na běžných silnicích, ale ani tady vás nijak nelimituje. Už se připravuje plnohodnotný nastavitelný podvozek, ale vlastně to bez něj lze v pohodě přežít.

Sériové brzdy při delší jízdě na okruhu projevily své limity – brzdný účinek začal uvadat a brzdový pedál se lehce propadal. Obyčejné destičky mizely před očima a pěkně prášily, což se projevilo na předních kolech, která byla hezky grafitová. A to jsem je ráno umyl.

Do budoucna to určitě bude chtít lepší směs destiček a závodní brzdovou kapalinu, která lépe odolává vysokým teplotám. Také pancéřové brzdové hadičky pro lepší a tužší nástup účinku se hodí.

Překvapila mě také (na panující podmínky) dobrá trakce na výjezdech ze zatáček, kde se C2 VTS chovalo sebejistě. Instalace samosvorného diferenciálu rozhodně není zatím potřeba, a jelikož plánuji ponechat motor až na drobnosti ve zcela sériovém stavu, troufám si tvrdit, že nikdy potřeba nebude.

Zdroj: Hugo Kottás

Jestli mě na autě něco opravdu štve, potom je to řazení, které patří rozhodně k největší slabině. Samotná převodovka je skvělá a krátce poskládané převody parádně ladí s ostře točivým charakterem motoru. Jenže samotné řazení je otřesné.

Hlavice řadičky sice dobře padne do ruky, ale to je asi tak všechno. V zimě hodně studí, v horku zase pekelně pálí. Ale co je naprosto otřesné, to je lehký chod páky s dlouhatánskými drahami ve vykloktané kulise bez jakéhokoliv odporu či zpětné vazby. Něco jako vařečka v cibulačce.

Short-shift by za normálních okolností byl možným řešením, jenže zatímco na jiná auta stojí dobré řešení klidně pár stovek či nízkých tisícovek, tady prakticky jediné rozumné řešení vychází na velmi bolestivých 17 tisíc korun! A to za lepší řazení (zatím) nedám. Na tomto místě bych rád požádal Ježíška, pokud tohle čte.

Nemastný, neslaný je také zvukový projev motoru. Sériový výfuk je tichý a od sání se také nedočkáte nikterak charakterního zvuku. Proto jsem alespoň narychlo nainstaloval otevřené sání, které není zrovna ideální a bude ještě potřebovat odladit, alespoň však výrazněji pozvedlo projev jednotky.

Zdroj: Hugo Kottás

Velkou pochvalu si zaslouží i chladicí systém, který udržel teplotu vody na zcela standardní úrovni. Jistě, venku panovaly teploty kolem 9 °C, takže pro okruhové dny naprosto ideální, ale troufám si tvrdit, že i horké letní počasí zvládne C2 VTS v pohodě.

Teplota chladicí kapaliny nestoupla nad 89 stupňů Celsia po celou dobu jízdy. Teplotu oleje jsem bohužel zatím neměl šanci sledovat, jelikož mě teprve ještě čeká instalace teploměru oleje. Tento údaj je totiž na závodním okruhu klíčový, aby se předešlo přehřátí a snížení životnosti motoru.

Ze zkušenosti ostatních uživatelů motor s kódovým označením TU5JP4S docela dost hřeje olej, takže mě časem čeká zřejmě i olejový chladič a možná lepší olej odolný vysokým teplotám. Chce to ale zvolit správně, protože auto chci využívat i v zimě k běžnému provozu.

Zatím jsem ponechal předepsaný olej Total ve specifikaci 5W-40. Vzhledem k tomu, že má motor najeto pouhých 58 000 km a olej vůbec nežere ani při zátěži na okruhu, nechtěl jsem zatím jít do závodního oleje 10W-60.

  • Zdroj: Hugo Kottás
Celá galerie 35

Spotřeba paliva je při radovánkách irelevantní, ale přece jsem ji schválně ze zvědavosti na palubním počítači vynuloval. Při plném zápřahu nepřesáhla dvacetilitrovou hodnotu, což je zase další příjemný střípek do skládačky dostupné okruhové hračky. Mimochodem, po dálnici si cé-dvojka řekla o osm litrů.

Právě cenová dostupnost je na Citroënu C2 VTS největším lákadlem. Jistě se najdou mnohem schopnější hot-hatche, ostatně tohle je svým výkonem spíš takový warm-hatch, ale celkově je vé-té-esko neskutečně komplexní a schopný balíček.

Ne nadarmo bylo ve své době vyhledávaným hobby a závodním náčiním. I dneska, po nějakých 20 letech, má pořád co nabídnout. Je to celkem svižná a neuvěřitelně zábavná kapesní raketka (teda spíš taková petarda), která v zatáčkách dokáže potrápit sporťáky za miliony.

A jako bonus stojí opravdu „kulové“. Na trhu jsou auta už za jednu průměrnou českou výplatu, a vzhledem k tomu, že je to mechanicky velmi odolné auto, můžete ho klidně ihned vytáhnout na závodní okruh a dát mu pořádně za uši. A bude přitom skvěle fungovat.

Testy hot-hatchůTest Hyundai i20 N 1.6 T-GDI, neposedného raubíře

Jak jezdí tahle kapesní raketa od Hyundaie?

TEST Ford Fiesta ST 1.5 EcoBoost: Konec jedné pohádky

Ford Fiesta definitivně končí. S ní také extrémně populární ostrá verze ST. Rozloučili jsme se stylově na Masarykově okruhu v Brně.

Šest set koní v rodinné verzi? BMW i5 M60 Touring s Performance Parts je vozem pro komiksového padoucha, který dospěl

Čt, 14/11/2024 - 08:30

BMW už hezkých pár řádek let umí designem některých modelů vybočit z řady a vytvořit model, který zaskočí, šokuje, nebo minimálně překvapí. Když se před lety objevila pětková řada generace E60, byl to přesně ten případ.

Šlo o bavoráka, jenž vypadal jinak, ale střízlivým okem – a i teď s odstupem dvaceti let od začátku produkce – lze říct, že to bylo hezké auto. Následovaly další dvě generace, hodně bavorácké, těžko si je mohl člověk splést s něčím jiným. A pak ta současná, která je zepředu znovu trochu kontroverzní a je třeba ji přijít na chuť.

Podpis mnichovské automobilky sice nezapře, ale to, jak drobné světlomety prohrávají souboj o pozornost s velkou mřížkou chladiče, která je navíc ještě osvětlená, nutí můj mozek přemýšlet nad tím, jestli „ano“ nebo spíš „ne“.

Pětku si stále nespletete

Ale jinak nutno říci, že si pětku člověk nesplete. Její silueta či záď jsou snadno rozpoznatelné, akorát je třeba se připravit na to, že roste. Pět metrů na délku a 1,9 metru na šířku znamená, že je stejně velká, jako byla například před deseti lety vyšší třída 7.

Monstrum s rodinnými tvary bylo vybaveno sadou lahůdek z bavorácké sekce M Performance Parts. Z kombíku udělají auto, na které i chodci na přechodu budou mířit vztyčeným palcem a nelze se jim divit. BMW si samozřejmě decentních, ale krásně tvarovaných karbonových kousků cení na tisíce. Jak ovlivní jízdu za mě není úplně jisté, myslím si, že i řidič-profesionál by si tady nebyl jistý, ale na autě vypadají báječně a líbí se mi, že zákazník, který si může dovolit utrácet, má u BMW možnost dostat něco takhle speciálního.

Další testy BMWBMW X2 M35i xDrive je hot-hatch na chůdách pro novou generaci řidičů

Tohle auto mi ukázalo, že už jsem asi starý. Být mi 18, hýkám blahem, s dvojnásobkem let, zkušeností a vzpomínek nad ním ale ohrnu nos.

BMW i7 je elektromobil, který konečně dává smysl. Zatímco vy žijete, váš řidič nabíjí

Otestovali jsme auto do zásuvky pro vyvolené, kteří se rozhodně s kabely špinit nebudou.

Cena za fólii venkovních prahů (5 267 Kč), víčko nádrže (2 409 Kč), zadní difuzor (74 300 Kč), nástupní prahové lišty (11 400 Kč) a spoiler předního nárazníku (68 200 Kč) je celkem 161 576 korun, a to už se v celkové částce ztratí. Že si za to můžete koupit patnáct let staré pětkové BMW je věc druhá.

Obecně je v autě uklidňující ticho a velmi vznešená atmosféra, kterou podporují pohodlná bílá sedadla ze sekce Individual s kůži Merino s příplatkem necelých 60 tisíc korun. Občas jsem se tam tak „zachumlal“, že jsem už jen čekal, že odněkud začne znít vážná hudba.

Připadáte si hýčkán

Co mi nevadilo, byla vnitřní klika dveří, která se netradičně chytá podhmatem. Nelíbilo se mi ale už to, že je plastová. Jinak je pocit z vozu uvnitř skutečně prémiový, zpracování je poctivé, stejně jako použité materiály. Na každém místě ve voze se pasažér bude cítit pohodlně a bude si díky nim připadat hýčkán.

  • Zdroj: Bart Běhal
Celá galerie 28

Punc výjimečnosti v interiéru dodávají i skleněné prvky, například otočné kolečko, kterým se budete pohybovat v obsáhlém menu infotainmentu. Přichází za příplatek 16 536 Kč. Jako již tradičně je u BMW možná příplatková výbava skutečně nadupaná.

i5 Touring se jako pravý kombík také pyšní pořádným zavazadlovým prostorem, ten se v základu dostane na 570 litrů a po sklopení sedaček dokonce na 1700.

Myslíte si, že jste ready…

i5 M60 je nevýkonnější elektrickou pětkou, má akumulátor o kapacitě 81,2 kWh a k tomu elektromotor na každé nápravě. A že jde o raketu na kolech dokazuje kombinovaný výkon 601 koní a točivý moment 795 N.m. A hlavně zrychlení na stovku, které BMW zvládne za 3,9 sekundy. A protože to dokáže i přesto, že váží 2425 kilogramů, vás přesvědčí, že jeho síla je opravdu masivní.

Po všech extrémních číslech se pojďme rovnou podívat na jejich fungování v praxi. Při sešlápnutí na plyn se z okolí regulérně stávají šmouhy. Kdo se trochu vyzná umění, dá se to přirovnat ke stylu, který se nazývá Akční malba. No a rána, jakou dostanete do zad, překvapí i toho, kdo ji čeká. Myslíte si, že jste ready, ale nejste.

Zdroj: Bart Běhal

Připomnělo mi to epický DeLorean, auto z osmdesátkové trilogie Návrat do budoucnosti, které umělo cestovat časem a vždy, když k této cestě došlo, kolem stroje začaly vznikat výboje a blesky. Přesně to jsem každou chvíli čekal u i5.

A teď si ještě představte, že tohle všechno jsem si do telefonu namluvil ještě před tím, než jsem použil tlačítko „boost“, které na deset vteřin dodá autu úplně maximální možnou sílu… Tady se představivosti meze nekladou.

Adaptivní podvozek Professional, který na rozdíl od příplatkových dvacetipalcových kol patří do sériové výbavy, nabízí k aktivním stabilizátorům a snížení světlé výšky i vzduchové odpružení. Fungoval spolehlivě. Perfektně nechal osazenstvo vozu pocítit povrch, po kterém se pohybuje, pouze v extrémních případech se ale ozvala zvenčí rána. S tímhle si i přes obrovskou tíhu umělo auto skvěle poradit, podvozek je skutečně kultivovaný.

Nejraději bych úplně obešel takovou tu tradiční elektrickou debatu o tom, jaký to má vlastně smysl a kam až to dojede. Elektroauto za mě má být hlavně služebník a pomocník, osobně v něm žádnou velkou radost z jízdy nehledám. Ale v případě jako je tento, tedy u typu, který má enormní radost z jízdy nabídnout, to je samozřejmě jiné.

Zdroj: Bart Běhal

Majitel Ferrari si přece také takový klenot neodepře jen proto, že tahle italská kráska mu spotřebuje 18 litrů na 100 kilometrů, ne? Takže tady, kdy mi auto průměrně prezentovalo spotřebu zhruba 25 kWh, úplně v klidu přimhouřím oči. A stejné je to s dojezdem, který mi s plně nabitou baterií ukazoval lehce pod 400 kilometrů.

Navýšený dojezd má podmínku

BMW slibuje ještě zhruba sto kilometrů navíc, ale to už je podmíněno. Musíte si nastavit jízdní mód s názvem Efficient a v něm aktitovat maximální možný dojezd. V tu chvíli se i5 nedostane nad 90 km/h a zároveň vypne vlastně všechno, co by mohlo vůz připravovat o energii.

Například do města je to velmi příjemný doplněk, který budete hojně využívat. Na druhou stranu záleží na více faktorech, například na počasí. Tento energeticky orientovaný mód totiž vypne také veškeré vytápění, a to už i v podzimních deseti stupních v autě samozřejmě ucítíte. Vůbec nemluvím o tom, jak moc budete využívat vyhřívaní či chlazení sedadel.

Pohodovým parťákem byla také adaptivní rekuperace, která usnadňuje práci při opravdovém ježdění, naopak ale zbytečně moc zasahuje do řízení třeba ve městě. Tam se totiž zasekává třeba o zaparkované vozy v okolí.

Zdroj: Bart Běhal

A kam vlastně s takovým vizuálně i silově extrémně specifickým autem? Nějakou chvíli jsem nad tím přemýšlel, ale pak mi to bylo hned jasné. Je to auto pro komiksového superpadoucha, který zestárl a zmoudřel a jeho prioritou už sice není ovládnout svět, ale pořád by si to vlastně tak trochu přál. A tenhle bláznivý – ale praktický, rychlý – ale elektrický a futuristický stroj, se mu přesně bude hodit.

Navíc určitě nebude mít problém s cenovkou, která v základu začíná na 2 572 500 Kč, ale třeba v testovaném případě se vyšplhala až na 3 091 690 Kč. To už je docela hodně, fakt je ten, že jde skutečně o výjimečný vůz, který cílí na specifickou a vybranou klientelu.

Takovou, pro kterou miliony nejsou žádným problémem.

Nissan Qashqai se snaží vrátit mezi elitu. S novou tváří chce zaujmout designem i příznivou cenou

St, 13/11/2024 - 08:00

Byly doby, kdy se Nissan s přehledem umisťoval mezi dvacet nejúspěšnějších značek na našem trhu. Poslední roky ale zájem o jeho modely výrazně klesal, a to i přes nezanedbatelné prodejní čísla rodinného SUV Qashqai. To se nedávno představilo v modernizované podobě, která přinesla nové technologie i atraktivnější design. Zároveň s ním automobilka přechází do nové éry, jež nabídne řadu nových vozů. A není žádným překvapením, že většina z nich bude elektrická.

Do konce tohoto roku se má představit nová generace rozměrné dodávky Nissan Interstar, kde by měl být mezi pohonnými jednotkami i elektromotor. Následující jaro rozšíří nabídku elektrického SUV Ariya sportovní verze Nismo a v tentýž roce se ukáže i nový Nissan Leaf. V plánu je také návrat legendární Micry. Na rozdíl od svého předchůdce bude ovšem pouze v bezemisní variantě.

  • Zdroj: Martin Lankaš
Celá galerie 19

Jenomže tím japonský výrobce nehodlá končit. Během roku 2026 chystá představit ryze elektrické provedení extravagantního Nissanu Juke a ještě novou podobu jejich největšího modelu X-Trail. To vše má v Česku vést ke zvýšení atraktivity značky, a tím i ke zlepšení prodejních výsledků. Že svůj stanovený cíl berou vážně, hovoří i rozšíření jejich dealerské sítě o devět nových prodejců. Hodně si slibují od modernizace jejich bestselleru.

Výčet motorizací se nemění

Tím není nikdo jiný než právě Nissan Qashqai. Na českém trhu se poprvé objevil v roce 2007 a za tu dobu se ho celosvětově prodalo přes čtyři miliony kusů. Jeden čas se u nás prodával i v sedmimístné verzi s označením +2, nicméně pouze do příchodu druhé generace. Tehdy se nabízela se dvěma atmosférickými zážehovými motory a třemi naftovými, přičemž nejsilnější z obou pohonných variant měly k dispozici náhon na všechna kola.

Současná nabídka motorizací u třetího vydání rodinného SUV se ani po úpravě vzhledu nijak nezměnila. Stále zahrnuje přeplňovanou benzinovou třináctistovku o dvou rozličných výkonech a hybrid e-power. Automobilka tento motor považuje za mezikrok při přechodu ze spalovacích jednotek na ty plně elektrické, jelikož v sobě kombinuje oba světy. Oproti klasickým hybridům totiž kola pohání pouze elektromotor a řadový čtyřválec zde slouží jen jako generátor dobíjející baterii. Není tak třeba externího nabíjení a zároveň je dosaženo nízké spotřeby kolem pěti litrů.

Jeho efektivitu jsme si sami vyzkoušeli během krátkého testování nedaleko Benešova, nicméně o tom až za chvíli. Nejdříve se seznámíme s novinkami, co modernizace přinesla.

Odvážnější design

Nový Nissan Qashqai má oproti svému předchůdci daleko výraznější a odvážnější vzhled. Vděčí za to hlavně přední masce, kde je masivní mřížka chladiče se zabudovanými LED denními světlomety a nezaměnitelnou strukturou, která má připomínat vzor samurajské zbroje. Na zádi je pak změna jen mírná a prakticky se týká jen dolní části zadního nárazníku a také odlišného světelného podpisu. Od prostřední výbavy N-Design navíc podle automobilky září „super červenou“ barvou.

V interiéru je zjevný nádech luxusu v podobě obložení palubní desky a výplní dveří Alcantarou. Upravený byl tvar středového tunelu a nepatrně se liší i vrchní část palubky. Zapracovalo se i na odhlučnění, kdy se zvětšila tloušťka skel. Nový Nissan Qashqai je zároveň o něco vybavenější. Ve standardu má nyní větší multimediální displej o velikosti 12,3 palců a novinkou je i bezdrátové připojení Apple CarPlay a Android Auto.

Ceny u jsou přitom u nejnižší specifikace Acenta stejné a se slabší třináctistovkou vyjde na 599 900 korun. Silnější varianta si řekne o 20 tisíc více a nově se v základu objevuje motor e-power za 769 990 Kč. U vyšších výbav už čísla nejsou tak optimistická, ačkoli to často dohání bohatším standardem. Například za druhý stupeň N-Connecta si připlatíte až 70 tisíc korun, u verze Tekna je rozdíl až čtyřicet tisíc a Tekna Plus si řekne až o 35 tisíc více.

Další SUVMINI Countryman s paketem JCW je hračka pro velké kluky

Mini už dávno nejsou jen kompaktní autíčka, která dělají ozdobu ženským kabelkám. A Countryman je toho důkazem. Se sportovním paketem John Cooper Works se z něj stalo turbožihadlo.

Hybridní Duster je parťákem normálního člověka. Se spací vestavbou je ideálem pro digitálního nomáda

Hybrid 140 nahrazuje úspěšný diesel, s automatem a skládací postelí je společníkem do nepohody.

Nabídku rozšířilo nové provedení N-Design. Pro něj je typické dvoubarevné lakování a největší dostupná kola o velikosti dvaceti palců. Pojí se pouze s motory v kombinaci s automatickou převodovkou a začíná na necelých 810 tisících.

Rozhodně stojí za pozornost

Modernizovaný Nissan Qashqai jsme měli možnost krátce vytáhnout na české okresky a trochu se s ním seznámit. Do rukou se nám dostala právě nová výbava N-Design s obutými dvacítkami a s motorem e-power. O něm je třeba vědět to, že samotný elektromotor má k dispozici rovných 190 koňských sil a 330 Nm točivého momentu. O produkci energie se pak stará zážehová patnáctistovka o výkonu 158 koní. To jsou více než dostatečné hodnoty i pro SUV o hmotnosti kolem 1,6 tuny.

Pohonná jednotka dokáže vůz v pár vteřinách rozpohybovat na maximální povolenou rychlost a velmi pružně reagovat na plynový pedál bez jakékoli prodlevy. Ve spojení s kvalitním odpružením, které působilo komfortně a zároveň jistě, jsme si mohli dovolit svižnou jízdu a užívat si průjezdy v ostřejších zatáčkách. Ke zběsilosti ovšem nenabádá. Řízení Nissanu je poměrně lehké a není tak citlivé, jak by se na sportovnější jízdu slušelo. Když se navíc připojí spalovací motor, aby kompenzoval rychlé vybíjení akumulátoru, je u toho docela hlučný, podobně jako motorizace s bezestupňovou převodovkou CVT.

Hlavní předností Qashqaie tak zůstává především pohodlné svezení v příjemném prostředí propracované kabiny, která odpovídá dnešním trendům i náročnosti zákazníků. Vedle toho nabídne atraktivní vzhled, bohatý standard i příznivou pořizovací cenu, jež dokáže konkurovat i nejprodávanějším SUV na našem trhu.

Představte si, jak brázdíte s velkým korábem americké nekončící silnice. A pak té myšlence vetkněte evropské normy. Jeep Grand Cherokee cupuje zaoceánské sny svým plug-in hybridním ústrojím

Út, 12/11/2024 - 13:49

Mám pro americké obří káry slabost. Už jste se o tom se mnou mockrát přesvědčili u testování Ford Bronco, nebo při skákání a brutálním zápřahu v terénu s Raptorem. Když tak přišlo na Jeep Grand Cherokee, měla jsem uvnitř sebe velké očekávání. Tušila jsem, že pod kapotou osmiválec bude chybět, a tak jsem se na ten plug-in hybridní pocit s dvouliltrovým benzinovým motorem, dopředu mentálně připravila. „Sabi, nebude to bublat, určitě to někde bude vypadat eko, ale dej tomu otevřenou šanci.“ Tak asi nějak ta rozmluva vypadala. A v tomhle duchu jsem k autu přistupovala. A nezklamalo mě… ani tím motorem. Jen prostě mi chybí ta brutalita pod kapotou chybí.

Zdroj: Sabina Sarkisovová Vizuálně je to vážně krasavec

Už při vyzvedávání v garážích mé oko potěšily rozměry. Na délku Jeep vypadá větší, než je, a přitom má jenom 4,9 metrů. V pohodě. Rozvor má pak 2, 96 metru, polepšil si o 5 cm, což je znatelně citelné v interiéru. Co je ale největší sranda, je ta šířka, která čítá se zrcátky (která jsou velikostně kulervoucí) 2,15 m. Už při najíždění do parkovacího výtahu jsem cítila, jak mě ty strany tlačí a měla jsem kolem každé strany tak 5 cm, což mě utvrdilo v tom, že sedím v onom správném autě, které bude naplňovat mé „velkoautomobilové“ srdce. S prvními kilometry ujetými v pražských uličkách se mi to jen potvrdilo. Bacha, lidi, jedu, mám široké auto, které skoro vystrkuje zrcátka do vašeho pruhu, ale nevadí mi to, musíte se mi prostě podřídit. A ono to okolí s radostí udělá, protože není zaskočeno pouze rozměry, ale i tím vizuálem. Grand Cherokee totiž vypadá sakra dobře.

  • Zdroj: Sabina Sarkisovová
Celá galerie 46 Mastodont v pohybu

Přepracovala se totiž maska maska chladiče – inženýři sáhli do její širokosti a velikosti. Stejně tak předním sedmi štěrbinám vetkli nový nádech. Prodloužená kapota je znatelná hlavně při pohledu za volantem, kdy máte pocit, že nikdy nekončí. Auto si zároveň pohledově trochu přikleklo díky snižující se linii střechy a pocitově nabobtnalo kvůli rozšířeným prahům. A protože jsem auto testovalo ve výbavě Summit Reserve, bylo vyvedeno v bílé barvě s černou lesklou střechou a nebudu lhát, bylo to nesmírně sexy. Vzhledově má tenhle „indián“ fakt charakter a přitahoval pozornost kamkoliv jsem s ním dorazila. Pomyslnou exteriérovou tečkou byla 21palcová leštěná kola, která nejlépe vynikla z pohledu ze strany. Reálně tenhle pohled nejvíc vypovídá o charakteru vozu jako takovém, je velké, přikleklé, naštvané a neuvěřitelně přitažlivé.

Nástup dovnitř je taky velkolepý, protože auto upravuje samovolně výšku podvozku podle toho, v jakém stavu se nachází. Vystupujete/nastupujete a máte zařazené „P“, auto se automaticky snižuje na výšku s názvem „exit“ a vy můžete v pohodlí naskočit nebo vyskočit, což se s mými 163 cm fakt víc, než hodí. Jedete-li v průměru 90 km/v hodině a lehce pod, nastaví se podvozek do fáze „normal“ a vy si v klidu plujete. Dálnice pak nabídne větší přilepení k silnici s názvem „aerodynamika“.

To jsem nicméně odbočila. Interiér se dá považovat za luxusní obývák. Nejvyšší zmiňovaná výbava Summit Reserve totiž nabízí sedadla čalouněná kůží Palermo (černá s hnědým prošíváním, aby šla k oné stylizaci palubky apod.) a vnitřní obložení z pravého ořechového dřeva. Nechybí ani kvalitní audiosystém McIntosh, který se vám připomene na středovém displeji při startování a stejně tak na vás vyčuhují jeho reproduktory z přístrojovky i vzadu ve dveřích. Kvitování hodné jsou i všechny tři displeje. Ne, nespletla jsem se v jejich počtu, reálně jsou tři. Jak se asi čekáte, první je v palubce a reprezentuje digitální přístrojovku, druhý je uprostřed jako displej infotainmentu – mimochodem v Jeepu v jeho okolí došlo k přepracování a intuitivnějšímu uspořádání tlačítek klimatizace a tlačítek nastavení jízdních možností. Strašně se mi to líbí. Pořád si to zachovává ten mačkací americký punc. Každopádně třetí displej najdete před spolujezdcem a nabízí pár zajímavých funkcí.

Zdroj: Sabina Sarkisovová Auto, co dává smysl

Baví mě, jak je Grand Cherokee uvnitř za 1. pohodlný, za 2. prostorný, za 3. intuitivní – otočný ovladač jízdních režimů, 2 joysticky na změnu výšky automobilu a změnu povrchu, po kterém jedete. Příjemná propojitelnost s Android Auto, bezchybný kamerový systém, který je propracovaný jak vykreslením, ale i rychlostí snímání.  V tomhle ohledu se autu reálně nedá, co vytknout.

Obr se svobodnou duší

Vnitřní prozření přichází až při nastartování. Žádný smradlavý osmiválec, co znečišťuje životní prostřední, ale pěkně plug-in hybridní jednotka. Evropský fanoušek jásá, zarytý cowboy z Oklahomy pláče. Ale co naděláme, předpisy a normy jsou předpisy a normy a my si s tím musíme mentálně poradit. Pod kapotou Cherokeeho tak najdete 2litrový přeplňovaný čtyřválcový benzinový motor a osmistupňovou samočinnou převodovku, doplněný dvěma elektromotory. Nabídne vám to výkon 380 koní a točivý moment 637 Nm. Pojďme se tedy otevřít tomu, že to nejsou vůbec špatné údaje, které jsem si při jízdě potvrdila. Jeep za to umí díky elektromotorům fakt vzít, a to při dynamickém rozjezdu nebo při předjíždění na dálnici. Pořád si tu ale povídáme o stavu, kdy zodpovědně dobíjíte. Pokud na to nemáte prostor, tak dvoulitr to utáhne stejně solidně, ale to, jak se vytočí, znamená nepříjemný kvičivý zvuk. S tím se ale musí počítat. Motoru ani převodovce ale jinak nic nechybí – oba jsou na sebe zvyklí tak, jako kdyby spolu už několik let trávili. Synchron je čistý, nikde nic necuká ani nezaváhá. Z tohohle pohledu vážně vše pracuje dobře.

Zdroj: Sabina Sarkisovová

U tohoto typu vozu je zásadní podvozek, protože Jeep, kromě toho, že je rozměrný, je taky poměrně těžký. Na tento fakt je potřeba být připraven, otočit volantem se dá úplně v pohodě, ale ucítíte lehčí odpor, neboť nesmíte zapomínat, že je to fakt auto, co něco váží. Což se logicky projevuje i při brzdění. Při svých cestách na dálnici jsem jednou vlétla do absolutní mlhy, kde nebylo nic vidět na 10 metrů a následoval kruháč. Jeep drsnější brzdění naprosto v pořádku unese, ale nezapomeňte, že veškerá kinetická energie se vám nahrne s tou váhou dopředu a vy byste mohli být lehce překvapeni najednou tou těžkopádností. U takových aut doporučuji si pořád opakovat, že není umění šlápnout na plyn, ale umět pracovat s váhou při brzdění. Nicméně komfortnost vzduchového podvozku je až překvapivě osvěžující. Ve 130 km/h na dálnici si připadáte jako když si plujete v klidných vodách, dáváte si u toho mojito a venkovní svět je vám ukradený. V 90 km/h na okreskách se nemusíte vyhýbat žádné díře, protože je vám to jedno. Grand Cherokee to unese. Problém přinese až jízda při 50 km/h. Máte totiž pocit, že stojíte . Pomalá jízda mu prostě nesluší a ztrácíte kontakt s realitou… což v praxi může znamenat hodně pokut.

Jak tedy shrnout to, co Jeep Grand Cherokee nabízí? Jedním slovem – uspokojení. Pokud nejste pedanští a přežijete, že i napříč oné americké vlajce, která se tkví na předních dveřích v podobě plakety, máte pod kapotou dvoulitrových plug-in hybridní motor, budete z toho auta naprosto nadšení. Uhrane vám svým vzezřením, komfortem a poddajností v řízení. Ovládnete ho do pár minut a vystupovat se vám z něj chtít nebude.

Zdroj: Sabina Sarkisovová

Jak to, tak ale bývá, za takovou kvalitu se platí. Ve verzi Limited za něj zaplatíte 2 199 900 korun. V mnou testované verzi Summit Reserve se pak potkáte s cenovkou, která je nyní akční, 2 499 900 Kč.

Tohle Ferrari Roma Spider má kompas na kapotě. Ukazuje možnosti individualizace

Út, 12/11/2024 - 08:00

Výrobci luxusních aut se svým věrným klientům snaží poskytnout velkou individualizaci už ve standardní nabídce. Dnešní sériová produkce však má jistá omezení, a pokud zákazníci mají specifická přání, automobilky to s nimi konzultují a následně i vyrábějí pomocí továrních personalizačních programů. Ty umí zrealizovat i náročné sny svých klientů, díky čemuž do světa vyrážejí opravdu exkluzivní kousky.

  • Zdroj: Ferrari
Celá galerie 10

Italská továrna Ferrari se rozhodla ukázat umění svých specialistů z individualizačního programu Tailor Made a začátkem letošního října odhalila unikátní roadster Ferrari Roma Spider. Automobilka jej vyvinula pro prezentaci inovativních technik i netradičních materiálů. Jedním z nich je i nit k prošívání koženého čalounění interiéru, kterou si automobilka nechala vyrobit z recyklovaných pneumatik.

Povrchová úprava hliníku laserem

Designéři automobilky nám na novince odhalují i další zatím nezvyklé prvky. Začali pracovat s lasery, aby mohli upravovat povrch hliníkových komponent karoserie. Všimněte si tradičního znaku Ferrari na předním blatníků, jež není vyveden jako klasický žlutý emblém, ale je vyřezán v blatníku. Unikátním prvkem je i růžice kompasu se zeměpisnými souřadnicemi Maranella, sídla automobilky, na kapotě. A všimnout si můžeme i dřevěných prvků v interiéru.

A když se ještě vrátíme k ekologickým postupům, stále častějším v dnešním automobilovém průmyslu, tak automobilka říká, že pro výrobu některých dílů motoru používá hliník recyklovaný ve své vlastní slévárně. Na středové konzole v interiéru se objevují i části vyrobené z písku, který továrna používá k výrobě odlitků motorů a dalších dílů. Snižuje tím objem odpadu na minimum.

Exkluzivní zlaté Ferrari Roma Spider s jedinečnou individualizací tak tovární program Tailor Made vyvinul kvůli dalšímu zlepšení svého personalizačního umění. Novinka se však zatím nedostane do rukou žádného zákazníka, protože ji automobilka vystaví ve svém vlastním Muzeu Enza Ferrariho v Modeně.

FerrariOšklivé, pomalé a praktické: Mondial je anti-Ferrari, ale také nejlevnější cesta ke slavné značce

Některými je považováno za nejhorší Ferrari všech dob, přesto přineslo několik zajímavých inovací a především přiblížilo značku Ferrari jiné skupině zákazníků.

Legendy minulosti: Ferrari Testarossa bylo snem mnoha kluků i mužů

Supersport z poloviny osmdesátých let je trochu opomínaným autem. Přitom jde o spolehlivé a uživatelsky přívětivé auto a nesmrtelnou klasiku z plakátů!

Už od letošního února je tam k vidění výstava „Ferrari One of a Kind“ představující rozsáhlou individualizaci dnešních vozů značky. Automobilka k tomu dodává, že se svými klienty na ní pracuje ve svých showroomech v Maranellu, New Yorku a Šanghaji, tedy nejvýznamnějších trzích, kde působí.

Ferrari Roma

Luxusní Ferrari Roma je základním modelem značky už od roku 2020, který se nejprve vyráběl ve standardní kupé variantě. V roce 2023 jej automobilka doplnila otevřenou variantou Spider, když nahrazovala model Portofino zakládající na stejné architektuře.

Ferrari Roma v obou variantách pohání dvěma turbodmychadly přeplňovaný vidlicový osmiválec Ferrari F154 BH s osmistupňovou dvouspojkovou převodovkou. Maximální výkon motoru v obou modelech je 620 koní a nejvyšší točivý moment dosahuje 761 newtonmetrů. Roma i Roma Spider zrychlují z 0 na 100 kilometrů v hodině za méně než 3,5 sekundy a vyvinou maximální rychlost přes 320 kilometrů v hodině.

Zimní sezona se blíží. Proč je důležité natankovat správné palivo?

Po, 11/11/2024 - 13:19

Přechod mezi ročními obdobími totiž není jen otázkou změny venkovních teplot, ale také správného výběru paliva, které odpovídá aktuálním povětrnostním podmínkám.

Stejně jako svůj vůz přezujete na zimní pneumatiky, zkontrolujete stav akumulátoru nebo vyměníte letní směs do ostřikovačů za zimní, je vhodné věnovat pozornost také tankování paliva.

Správná volba paliva totiž může v chladných měsících předejít řadě nepříjemných problémů, včetně těžkého startování nebo dokonce „zamrznutí“ paliva v nádrži či v palivovém systému.

Proč nejezdit na letní palivo?

„Nafta je kvůli vysokému obsahu parafínů citlivá na chlad, jak dobře vědí například obyvatelé horských oblastí, kde teploty v noci klesají hluboko pod bod mrazu,“ připomíná Markéta Jakoubková zodpovídající za kvalitu paliv Shell v Česku, na Slovensku a v dalších pěti evropských zemích.

Zdroj: Shell

Letní nafta by při takových teplotách měla problém, proto čerpací stanice během zimních měsíců přecházejí na takzvanou zimní naftu. Tento standard samozřejmě v zimě splňují i naše paliva Shell V-Power Diesel a Shell FuelSave Diesel,“ dodává Jakoubková.

Dalším úskalím vznětových motorů v zimním období, o kterém se často nemluví, je také zamrzání kapaliny AdBlue neboli močoviny.

„Nejmodernější dieselové motory mohou „odpadnout“ nikoliv kvůli naftě, ale právě kvůli této kapalině, která zamrzá už při cca -11 °C. Do velké míry záleží samozřejmě na tom, kde je nádrž na AdBlue ve voze umístěna. Pokud je na místě více vystaveném povětrnostním vlivům, může to být problém,“ upozorňuje Jakoubková.

Co je zimní nafta?

V čem se vlastně zimní nafta odlišuje od té letní? V zimní naftě jsou obsažena speciální aditiva, která pomáhají zabránit tvorbě velkých parafínových krystalů, které by mohly zhoršit průchodnost nafty palivovým filtrem.

Zdroj: Shell

Kvalitu zimní nafty také stanovuje závazná norma, která čerpacím stanicím ukládá povinnost prodávat zimní naftu s filtrovatelností -20 °C v období od 1. prosince do 28. února.

Pokud byste si chtěli naftu sami aditivovat, není potřeba tak činit. Díky aditivům v zimní naftě už není nutné přidávat samostatné prostředky proti zamrznutí.

Benzin také není bez problémů

Přestože v chladných zimních měsících jsou více náchylné na správné palivo zejména naftové motory, i majitelé benzinových vozidel by měli věnovat zvýšenou pozornost tomu, jaké palivo tankují.

Nejen nafta, ale také benzin je třeba přizpůsobit ročnímu období a zimnímu povozu. Zimní benzin obsahuje více těkavých složek než letní, což zajišťuje snadnější odpařování, a tudíž lepší starty a hladký chod motoru i v mrazivých teplotách.

Víte, jak jezdit v zimě?

„V zimě musíme mít také na zřeteli i podchlazení způsobené prouděním vzduchu. To může snížit teplotu paliva až o 15 °C. Proto jako prevenci, zejména během mezidobí léto-zima, je vhodné kompletně vyjet letní palivo tak, aby se obměnilo nejen v nádrži, ale i v celém palivovém traktu,“ upozorňuje Jakoubková.

Podle odborníků je pravidelné tankování během zimního období klíčem k zajištění bezproblémového provozu vozidla. Čerpací stanice obměňují paliva podle sezónních standardů, což zaručuje, že řidiči, kteří tankují pravidelně, budou mít v nádrži vždy správný druh paliva.

Motorům v zimním období nesvědčí ani časté studené starty, kvůli kterým se na klíčových částech motoru rychleji tvoří karbonové usazeniny. Kromě sezónních paliv se tak doporučuje používat také kvalitní paliva s aditivy.

„Ideálním řešením jsou například paliva Shell V-Power, která stoprocentně čistí klíčové části motoru od usazenin, snižují spotřebu paliva a plně omlazují výkon motoru. Čisticí složky jsou v menší míře obsažené také v palivech Shell FuelSave,“ radí Jakoubková.

Zdroj: Shell Jak často tankujete?

Pokud tankujete pravidelně, např. několikrát do měsíce, máte jistotu paliva určeného pro dané roční období. Čerpací stanice totiž palivo obměňují podle ročního období, což jim ukládá i zákon, vy se tak nemusíte o nic starat.

Jestliže tankujete občas, jednou za měsíc či za dva, snažte se vyčerpat palivo v přechodném období a natankovat čerstvé zimní palivo v době, kdy se na čerpacích stanicích obměňují.

Pakliže jezdíte plug-in hybridním vozidlem a většinu jízd absolvujete čistě na elektrický pohon, zbystřete. Je třeba věnovat pozornost tomu, abyste vyjeli nádrž z předchozí sezóny a včas natankovali aktuální palivo.

Co dělat, když palivo zamrzne?

Pokud se už přihodí nepříjemná situace, že vám palivo v nádrži či palivovém vedení zamrzne, je důležité dostat vůz do teplého prostředí.

Jestliže tento krok nezabere, je třeba se obrátit se servis, který vyčistí zanesený palivový filtr, nádrž vypustí a naplní vhodným zimním palivem.

Prokletí D49: Otevření 17 km dálnice potrvá neuvěřitelných 17 let

Po, 11/11/2024 - 08:23

Úsek dálnice D49 s číslem 4901 z Hulína do Fryšťáku je místem neuvěřitelných možností. Výstavba úseku je v procesu už dlouhých 16 let. Daná část silnice je přitom dlouhá pouhých 17 km. V jeden moment na stavbu nebyly peníze, pak začaly spory s ekologickými aktivisty. Pak dálnice neměla platné stavební povolení. Nyní se však zdá, že se dočkáme otevření alespoň části úseku ještě letos a v příštím roce dojde k otevření zbytku dálniční trasy.

ŘSD věří v otevření části ještě letos

V kompletní otevření v roce 2025 věří šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl, který svou víru v lepší dálniční zítřky potvrdil deníku Zdopravy.cz. Ještě do letošního prosince bychom se však podle Mátla měli dočkat zprovoznění více než poloviny daného úseku. K otevření má být připraveno 9,5 kilometru mezi Hulínem a mimoúrovňovou křižovatkou Holešov. Podle Mátla by otevření ještě před koncem roku pomohlo ke zlepšení dopravní situace v oblasti, z Holešova by totiž zmizela tranzitní doprava.

Začátek již v roce 2008

Nutno uznat, že D49 na mnohé řidiče působí jako skutečně prokletý úsek, jehož finalizaci již mnozí ani nevěří. Ostatně stavební práce na D49 začaly již v září roku 2008, o dva roky později však došlo k jejich pozastavení. Úsek dálniční sítě zdržoval nedostatek finančních prostředků, dlouhodobě však dokončení odkládají především spory s ekologickými aktivisty, jejichž námitky a žaloby postupně vedly k odkladu získání stavebního povolení až na konec roku 2019.

K obnovení stavby mezi Hulínem a Fryšťákem došlo na konci roku 2021. Poslední měsíce vše zdržuje zrušení stavebního povolení ze strany Nejvyššího správního soudu na popud sdružení Děti země. O obnovení povolení nyní rozhodne ministr dopravy Martin Kupka na základě posouzení rozkladové komise. ŘSD samozřejmě věří, že k dalším komplikacím nedojde, obzvlášť když je většina prací hotova.

Zdroj: ŘSD Stavba je téměř hotova

„Celkově je stavba ve vysoké fázi rozpracovanosti. Z velké části máme položené asfaltové a betonové vozovkové vrstvy. Mosty jsou také v pokročilé fázi výstavby. Můžeme dále pracovat na objektech, na něž máme vydané pravomocné stavební povolení. Naopak například již nesmíme pokračovat v pracích na inženýrských sítích či retenčních nádržích,“ popisoval stupeň kompletace v průběhu léta ředitel Správy Zlín ŘSD Karel Chudárek.

Nyní probíhají tzv. konzervační práce, během nichž se dokončují především všechny mosty. Ředitel závodu Inženýrské stavitelství Morava ze společnosti Skanska, Jiří Vinklárek, tvrdí, že se nyní pracuje pouze tam, kde to stavební úřad dovolil. „Dokončujeme například estakády u Fryštáku a pokládáme vrstvy na vozovky tak, aby byly zajištěny odtokové poměry a ochrana podloží proti erozi,“ popisuje detaily stavby Vinklárek. Aktivita na D49 je v tuto chvíli zhruba poloviční. V plném nasazení se na stavbě pohybovalo okolo 500 až 600 osob. Nyní se počty pohybují mezi 300 a 400 lidí.

Příběh úspěchu: Brembo SpA (*1961)

Ne, 10/11/2024 - 08:00

Jako mnoho jiných příběhů úspěchu, také historii společnosti Brembo S.p.A provázely miliony hodin tvrdé práce. Byla to však jediná správná vize a rozhodnutí, které firmu v polovině šedesátých let vystřelilo ke hvězdám. Zda jej učinil Alberto Bombassei nebo jeho otec Emillio nevíme jistě, ale první jmenovaný vede firmu dodnes. Jeho odhodlání provedlo začku Brembo všemi hospodářskými otřesy posledních čtyřiceti let.

Světoznámý italský dodavatel všeho co souvisí s brzděním je společností v nejlepších letech. Příští rok oslaví padesátku. Brembo se narodilo roku 1961 v obci Curno na předměstí Bergama. Curno leží na úpatí Alp v Lombardii asi třicet kilometrů od Milána. Směrem na sever se do vysokých hor otevírá údolí Brembana, po němž Emilio Bombassei svou malou dílnu pojmenoval.

Brzdové kotouče jako první

Co ztrácelo Brembo na nejstarší velká jména věkem, dohnalo rychlostí, s níž se mezi ně prodralo. Snad měla rodina Bombassei štěstí, každopádně už roku 1964 začal čtyřiadvacetiletý Alberto experimentovat s výrobou brzdových kotoučů. Nebyl jen první v Itálii, byl první na celém kontinentu. V Evropě tehdy rozuměli kotoučovým brzdám jedině Britové.

Ani ti s nimi neměli mnoho zkušeností. Vynalezeny ještě v devatenáctém století, čekaly kotoučové brzdy přes padesát let na vhodné konstrukční materiály. Našel je Dunlop, který dokázal počátkem padesátých let vyvinout spolehlivý systém. Roku 1953 jím osadil závodní Jaguar C-Type a o dva roky později vyjel s moderní technikou slavný Citroën DS. Třeba Němci objevili kotouč až v roce 1961 s Mercedesem 220SE.

Výrobní kapacity byly v roce 1964 stále omezené, přestože poptávka rychle rostla. Ceny kotoučových brzd se držely vysoko. Itálie navíc procházela obdobím bouřlivého rozvoje osobní mobility, a bylo čím dál jasnější, že moderní brzdy dostane dřív nebo později naprostá většina aut. Stačilo jen udělat první krok. Emilio Bombassei se nebál a odměnou mu byl ještě v roce 1964 kontrakt od Alfy Romeo.

Zdroj: www.mediakit.brembo.com

Roku 1965 zaměstnávalo Brembo výrobou kotoučových brzd už 28 lidí a rostlo. Všechny ostatní činosti firma opustila, stále však měla blíž k venkovskému servisu než k podniku světového formátu. Překlenout hlubokou propast mohli Italové jedině usilovným vývojem a ten není možný bez zkušeností s těmi nejnáročnějími podmínkami. V Curnu nechtěli zůstat u druhořadé výroby spotřebního zboží, stočili proto svou pozornost k závodění.

Cesta k Ferrari

Celý svět sužovala hospodářská krize, ale Alberto Bombassei, který převzal vedení podniku od svého otce, rodinné firmě věřil. V roce 1975 dosáhl průlomu. Sám Enzo Ferrari zadal Brembu vývoj a výrobu brzd pro rudé vozy z Maranella. Firmě se otevřela cesta ke zušenostem ve formuli 1 a malý výrobce náhradních dílů mohl úspěšně dokončit svůj přerod ve špičku oboru.

Pozice Italů na závodních tratích jsou od té doby velmi silné na všch úrovních včetně té nejvyšší. Italové navíc posílili v roce 2000, když koupili britského konkurenta AP Racing. Výrobky Brembo S.p.A uvidíte na závodech Formule 1, MotoGP i Superbiků. Nemusí se skrývat jen v kolech. Například dceřiná značka Sabelt prodává vše od triček přes závodní boty po bezpečnostní pásy a sedadla.

MitsubishiMitsubishi ASX oblékli ve francouzském butiku. A hodně prokouklo

Nejnovější generace japonského crossoveru přijíždí ve zcela novém, ačkoliv velmi známém obleku.

Mitsubishi zahájilo prodej modernizovaného Eclipse Cross s plug-in hybridní technikou

České zastoupení Mitsubishi zahajuje prodej modernizovaného Eclipse Cross, které je nyní dostupné s plug-in hybridní technikou.

Do historie osobní přepravy se Brembo zapsalo prvními hliníkovými brzdiči, jimiž si počátkem osmdesátých let získalo zákazníky jako Mercedes-Benz, BMW, Porsche a řadu dalších. Někteří z nich dodnes montují výhradně brzdy značky Brembo. Italskou techniku najdete také v mnoha amerických autech včetně Chevroletu Corvette i Dodge Viper a pokud si koupíte motorku, téměř jistě bude mít na brzdách známé logo ve tvaru písmene b.

Jestliže roku 1975 mělo Brembo 146 zaměstnanců, dnes pro něj pracuje přes několik tisíc lidí. Deset procent z nich se zabývá výhradně výzkumem a vývojem. Pracoviště mají ve čtrnácti zemích světa včetně Číny, Brazílie nebo Spojených států amerických.

Leon už není, co býval. Je lepší, ale pořád zobe moc steroidů

So, 09/11/2024 - 08:25

Stejně jako čtyřková Škoda Octavia či osmičkový Volkswagen Golf má také aktuální Leon po faceliftu.

SEAT Leon je teď Cupra Leon

Co se změnilo? Vlastně nic moc. A přece něco hodně důležitého. Už to totiž není SEAT, ale Cupra.

  • Zdroj: Hugo Kottás
Celá galerie 20

Nejen ostré verze VZ přejaly identitu sportovní značky, také „obyčejné“ modely budete od teď potkávat s měděným znakem na masce chladiče.

Dalšími kosmetickými změnami jsou světlomety s novou grafickou identitou v podobě tří trojúhelníků a podobně jsou na tom i zadní světla.

Zdroj: Hugo Kottás

Velmi výrazný je design předního nárazníku, který tvoří více organických prvků, osobně mi to už ale přijde trochu překombinované. V jednoduchosti je síla, takže příště trochu ubrat divoké tvary.

Krásná kola, tvrdá jízda

Co ale rozhodně nepřehlédnete a co dělá velkou parádu, jsou krásná obří 19“ kola v typickém grafitovém a měděném zbarvení. Po komfortní stránce je to s nimi ale poněkud složitější.

Zdroj: Hugo Kottás

Jak jsem si minule pochvaloval pohodlí obyčejného Golfa na sedmnáctkách, tak Leon na devatenáctkách ještě v kombinaci s tradičně tužším naladěním odpružení je už trochu moc. Holt za krásu se platí, v tomto případě jízdním komfortem.

Cupra Leon v této konfiguraci ale skvěle poslouchá na povely volantem, jenom asfalt musí být hladší než hrudník Davida Hasselhoffa.

Podívejte se na videotest Cupry Leon Sportstourer

 

V kombinaci se skvělým posazem ve sportovních sedačkách, parádním úchopem tenoučkého volantu a ostrým převodem řízení se tohle auto nechá po klikaté silnici vodit jedna báseň.

Slušel by mu totiž silnější motor, přece jenom 1.5 eTSI se 150 koňmi úplně nenaplňuje dynamický potenciál podvozku.

Zdroj: Hugo Kottás

Na takové to normální ježdění bohatě stačí, ale cítíte, že jsou tyhle plíce v tomhle těle poněkud přidušené.

Pokud si chcete naplno vychutnat potenciál Cupry, osobně bych sáhnul rovnou po plnotučném VZ. Upřímně, při pohledu do ceníku už to není tak daleko a dostanete komplexní, neskutečně schopné sportovní auto.

Testy hot-hatchůTest Hyundai i20 N 1.6 T-GDI, neposedného raubíře

Jak jezdí tahle kapesní raketa od Hyundaie?

TEST Ford Fiesta ST 1.5 EcoBoost: Konec jedné pohádky

Ford Fiesta definitivně končí. S ní také extrémně populární ostrá verze ST. Rozloučili jsme se stylově na Masarykově okruhu v Brně.

Anketa

Jezdím vozem:

Poslední komentáře

Reklama

RSS kanál

Syndikovat obsah